To tenkrát za pěkného počasí...

Jednoho dne, už ani nevím pořádně kdy, jsme vzali kola a vydali se poznat pobřeží Göteborgu. Bylo krásně, nedalo se nejet ven. A navíc, když máme tak skvělá kola, cha!

Zaparkovali jsme u kostela, sundali kola a vyrazili směr přístav. 

Měli jsme dost štěstí, byl poslední pěkný den a ty lodě, které ještě nespaly, byly právě ke spánku ukládány. Jali jsme se tedy prozkoumat i jejich ubytovnu.

A pak to teprve začlo. Jelikož jsme znalí map, alespoň jsme si to teda mysleli, rozhodli jsme se, vydat se dále přímo po pobřeží. Na mapě byla kreslená stezka. Ale jak už to bývá, samozřejmě nevedla tam, kam podle mapy měla.

No, co se dalo dělat. Rajmovi jsme aspoň nafotili sérii do katalogu, ze mě udělali průzkumníka a Rajmo přenášel nadvakrát obě kola. Ne, že by ho večer nebolela ramena...

Nakonec to ale všechno dobře dopadlo. Průzkumník cestu našel, smočili jsme ruce v moři, posvačili na lavičce, projeli si čtvrť věnovanou našemu taťkovi a zdárně dorazili zpět ke kostelu. Nebyla to dlouhá trasa, ale stála za to! 

Vedla přibližně TUDY a další fotky najdete TADY...