3. 9. 2012

Tak šel čas.

Jak už je to dlouho, co mi Markéta v Potrefené huse kladla na srdce, abych nezapomínala na náš blog? Že by už několik měsíců?
Promiň, Market. Teď to zkusím dohnat!

Ikdyž ono se těch věcí od posledního příspěvku zase tolik nestalo ... 


* znovu jsem s naší mamkou vypravila do Řecka. 
Oficiálně jsme se tam jely potkat s Klárou a vzít ji zpět domů část z nastřádaných Erasmáckých pokladů. Její pobyt tam se totiž začínal chýlit ke konci. Neoficiálně jsme si jeli lehnout na pláž, vybaveni spoustou knih a spoustou euro na cappucino fredo. Oba plány se nám vyvedly dokonale. A to dokonce i s pár adrenalinovými kousky.
Chcete-li, můžete si přečíst online reportáž na Klářině blogu:

K tomu samozřejmě pak patří i příběh o tom, jak jsme vyrazily na obhlídku ostrova po cestách necestách (aneb nikdy nevěř řeckým mapám) a jak naší výletní lodi přestal fungovat motor a museli jsme být zachráněni .... Ale všechno nakonec dobře dopadlo.


* z Řecka rovnou do kočičí říše.
Když jsme přijely z Řecka zpět do ČR, v pár dnech jsem vyrážela zase směr sever. Ne domů, ale do domu jednoho z našich šéfů. Našim úkolem tam bylo hlídat pár dní jeho kočky, krmit je, pouštět ven i dovnitř, čistit jim záchod, dělat společnost. No, když už nic, dobrý trénink na vlastní děti. Ikdyž dítě se asi v noci nedá shodit ze schodů :-/

* a pak zase zpět vlakem do Kodaně.
Chvíli jsem si pobyla doma a pak mě čekal další příjemný výlet. Teda, byl by o to příjemnější, kdybych neměla za sebou ty tisíce kilometrů poslední měsíc... Ale i tak. V Kodani na mě čekala Pavla (pamatujete na ty čokoládové košíčky na naší svatbě? Tahle Pavla.) a její adolescentní americký kamarád. Pavliným úkolem bylo Gavina trochu vzdělat v oblasti evropské kultury (a vůbec kultury obecně), úkolem Gavina nejspíš bylo nepřestat se tvářit na déle než 5 minut, že je mu všechno úplně ukradené. 
Tak jsme se na něj přetaly dívat a užívaly si Kodaň spolu. Dokonce se nám podařilo sehnat erární kola a kvalitní mapy! Což obvykle nebývá jen tak :-)

* z Kodaně přes Hamletův zámek směr Inseros.
Kodaň není zase tak veliká, zabalili jsme to tam celkem brzo a všichni vyrazili směr "k nám doma". Vlakem do městečka Helsingör se zámkem, do kterého mistr Shakespeare umístil svou postavu Kralevice Dánského. Impozantní, krásný zvenku i zevnitř, anglicky mluvící průvodce, který byl nejspíš zároveň i amatérským hercem ... Doporučuju všema deseti, budete se bavit!
Z Helsingöru do Helsinborgu trajektem, pak vlakem a nakonec autem domů do Inserosu. V několika dnech naspat všechny ty hodiny z minulých dní, užít si dosyta období dešťů, projít se v lese, ulovit rybu, projet se na kole bahnem ... 
Gavin žije v Californii, v poušti. Nemají tam ani jezero, ani les, ani ryby, ani trajekty, ani slimáky, ani mokré molo .... Bylo super vidět, co všechno může člověk, který na první pohled vypadá jako my, neznat!


Tím jsem se od června přehoupla do prvního týdne v červenci. A Rajmo? Ten pracoval. Někdo na moje výlety přece vydělávat musel! :-) Ale taky se věnoval naši jiné návštěvě - tatovi Rajnoškovi. Pak nám společně uvolnili prostor pro Pavlu a Gavina tím, že se na kolech odjeli podívat do Norska. Ikdyž, v tu nejdůležitější chvíli se Rajmo zase vrátil! Pomohl Gavina vyvenčit a společně s Pavlou se ujal kuchání mladíkovy štiky.
A dál? To zase jindy :-)

5 komentářů:

Pavla řekl(a)...

adolescentní kamarád! :D

Terr řekl(a)...

No vždyť :) velice výstižná formulace!

Anonymní řekl(a)...

Ups, ty kočky mi tam moc nevoní.. znáš něco jako toxoplazmźu a její lásku k těhotným ženám? :))) doufám, žes je moc neolizovala :D
K.

Terr řekl(a)...

To si piš, že ne! Ony nás neměly ani příliš v lásce, abych řekla pravdu ...

Pavla řekl(a)...

adolescentni jo.Kamarad...o tom se da spekulovat ;). Proste bratr, no.